Jen tak. Červen.

Jen tak. Červen.

O knížkách a koních; o letní náladě a vodě a kimonech; o protipólech Jillian a józe; o překonávání hranic a vystupování na veřejnosti; o netflixové vyhrocenosti.

Pokračovat ve čtení „Jen tak. Červen.“

Reklamy
Senoseč.

Senoseč.

Louky a paloučky,
zalité sluncem,
kropené deštěm,
u lesů či u silnic,
s trávou vyšší, než jste vy sami.

Víte, kolik zvířat v ní má přirozený úkryt a domov?

Víte, kolik z nich přežije, když přijedou na louky secí stroje?

Pokračovat ve čtení „Senoseč.“

Melodie sněžení. [Song no.1]

Melodie sněžení. [Song no.1]

Zbožňuju zimu.

Byly doby, kdy jsem ji nenáviděla. Brzká, vyčerpávající tma a venku bílý sračky, měnící se na šedý břečky. I na večerní venčící petiminutovku nutnost dvaceti vrstev na sobě a člověk se sám cítil jak ta sněžná koule.

Ale jak víme, je to o přístupu. A ten jsem změnila. Rozhodla jsem se už si víc nevybírat, co je lepší. Ani které z ročních období. Všechna jsou skvělá; každé jiným způsobem.

Pokračovat ve čtení „Melodie sněžení. [Song no.1]“