Vůně starých knih. 📚

Čichali jste někdy k právě přinesené knize z knihkupectví?

Jistěže. Každý to dělá. Alespoň to slýchám.

Ta vůně je úžasná. Signalizuje nový příběh, vědomosti, podzimní večer v posteli, nový přírůstek do poličky, dlouho očekávaný dárek, vaši peněženku o pár stovek lehčí. Přitom na té vůni není asi nic zase tak romantického – je to prakticky pach papíru, inkoustu a lepidla. A přesto je tak symbolický, že po koupi nové knihy čichat prostě nepřestanu.

Celý příspěvek

Advertisements

Přiložila jsem nohu k dílu!

Z jarní přednášky proti prokrastinaci od Petra Ludwiga jsem si odnesla takový („blbý“) zvyk. (Vlastně jsem na ní byla dvakrát, té stejné, dva roky po sobě… takže asi chápete, jak moc se mi líbila.)

„If you ever don’t know which way to choose, always GO FOR IT!“

To jsem si vyplodila na titulní stranu svého telefonu, deníčku a vůbec všeho, kam se pravidelně dívám, aby mě to motivovalo. Abych už nikdy víc nenesla ty výčitky, co jsem mohla zažít, ale nezažila. A k této myšlence jsem právě přilnula na oné přednášce, označované jako „život-měnící“. To byla. To je.

Celý příspěvek

Rychlo-šupák.

Šupák je hrozně vtipný název. Poprvé jsem to zaslechla – překvapivě – na agility. „Kde je můj šupák?“ „Podržím ti šupáka za poslední překážkou,“ „Ten šupák už ale strašně smrdí!A já se tam v pozadí směju, že trenérka nazývá cizí hračky jako šupácké. Ale nikdo jiný se nesmál. Jen já. Až s postupem času mi došlo, že šupák není urážka pro rozcáranou hračku, ale opravdu název toho pleteného výtvoru. Jak se tohle mohlo uchytit, to nemám zdání.

Celý příspěvek

Sychravé ráno.

Od začátku s Akinou máme trochu problém s jejími vztahy se psy. Postupem času se vyvíjely a vyvíjí, bohužel ne vždy k lepšímu. Až mě to přivedlo na myšlenku o „psím rasismu“ (nic takového samozřejmě existovat nemůže, ale o tom chystám článěk někdy příště).

Nemám moc v lásce sychravá rána. Podzim je fajn, ani ten odpolední či večerní déšť mi nevadí, ale když vám mokne do bot už z rána, dokáže to pořádně zmařit veselý start do dne.

Obzvlášť, pokud se to protne s nějakou nepříjemnou, pejskařskou zkušeností.

Vodítko mi vypadlo z ruky. Prostě mi vypadlo, jen tak, jako by to byl papírek, co potom zvednete a hodíte do koše. Ale v téhle chvíli to vodítko už nezvednete. Uteče vám.

Celý příspěvek